|
| |
|
|
Analysis of stigmatisation against LGBTQ+ people: a reflection of reactions regarding the murder at Zámocká
Kočalka, Matúš ; Matochová, Alžběta (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Anotácia Táto bakalárska práca s názvom Analýza stigmatizace LGBTQ+ lidí: reflexe reakcí v souvislosti s vraždou na Zámockej sa zaoberá oblasťou stigmatizácie v kontexte sociálnej psychológie a vývojovej psychológie. V práci sa vychádza z pramenných autorov - Henri Tajfel, Gordon W. Allport, Erving Goffman, Mark A. Yarhouse, pričom všetci autori sa zaoberajú vo svojej tvorbe pojmami, ktoré sú úzko naviazané na proces stigmatizácie. V práci sa ďalej rozoberá sociologický pohľad na menšinu ako na sociálnu skupinu, pohľad sociálnej psychológie na procesy odohrávajúce sa v medziskupinových vzťahoch a v interakciách medzi väčšinovou a menšinovou spoločnosťou, a na proces budovania a získavania identity u jednotlivca (príslušníka marginalizovanej menšiny) v kontexte negatívnych dôsledkov stigmatizácie. Ďalej sa v práci kladie dôraz na reflexiu teoretických znalostí cez kvalitatívnu obsahovú analýzu zdrojov v kontexte teroristického činu na Zámockej ulici - z vybraných médií a z vyhlásení verejných predstaviteľov na Slovensku, s cieľom ukázať prepojenie medzi teoretickým rozborom stigmatizácie a procesmi odohrávajúcimi sa v slovenskej spoločnosti. Kľúčové slová: Zámocká ulica, LGBTQ+, stigmatizácia, sociálna identita, sociálne vylúčenie, stereotyp, predsudok, spoločnosť, menšina, väčšina
|
|
|
Slovak expats in Prague during normalisation
Oravcová, Jana ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cieľom záverečnej práce bude pozrieť sa na komunitu Slovákov v Prahe v čase tzv. normalizácie. Rok 1968 je stanovený ako základný medzník, kedy sa odohrali prelomové udalosti vo vývoji Československa. V práci nás bude zaujímať, aké boli motivácie príchodu Slovákov do Prahy, aká bola ich asimilácia v novom prostredí, respektíve ako vnímali iné kultúrne prostredie. Dôležitým predpokladom je príchod Slovákov do Prahy z dôvodu vylepšenia životnej úrovne. Zároveň je okruh nášho výskumu obmedzený na sedemdesiate roky a pokúsime sa detailnejšie rozobrať osudy pražských Slovákov, ktorí sa prisťahovali do Prahy v tomto období.
|
|
| |
|
|
Uplatnění Romů na trhu práce v regionu Týn nad Vltavou z pohledu zaměstnavatelů
MARCIN, Jan
Bakalářská práce se zabývá problematikou Uplatnění Romů na trhu práce v regionu Týn nad Vltavou z pohledu zaměstnavatelů. Cílem této práce byla analýza problematiky zaměstnávání Romů z pohledu zaměstnavatelů v regionu Týn nad Vltavou. V práci jsem si stanovil dvě výzkumné otázky. Jaký mají zaměstnavatelé názor na zaměstnávání Romů a jaké mají zaměstnavatelé zkušenosti se zaměstnáváním Romů. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v regionu Týn nad Vltavou, kde rozhovory proběhly se 7 informanty. Rozhovory byly doslova přepsány a poté zakódovány. Po zakódování byla použita tematická metoda a vybráno 5 hlavních témat. Z výsledků výzkumu vyšlo, že zaměstnavatelé v regionu Týn nad Vltavou ve většině mají zkušenosti s Romskou menšinou v pracovním poměru. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatelé si myslí, že Romové na trhu práce mají stejné možnosti. V dalším tématu vyšlo najevo, že si informanti myslí, že Romové mají stejné možnosti uplatnění jako ostatní. Z problematiky předsudků, které způsobují nezaměstnanost u Romů si zaměstnavatelé myslí, že je toto tvrzení pravda. Posledním probíraným tématem vyšlo najevo, že zaměstnavatelé jsou toho názoru, že zapojení romské menšiny do kolektivu v práci by bylo bezproblémové. Přínos této práce může posloužit jako lepší vhled do této problematiky, pomůcka pro rozšíření této problematiky a jako podklad pro Úřad práce v Týně nad Vltavou.
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
|
| |
|
|
Život indické komunity v Česku
Kohoutová, Magdaléna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
V praktické části této práce jsem pod názvem Život indické komunity v Česku dokumentovala každodennost několika zástupců této národnosti. Mým cílem bylo přiblížit, jak a proč tu tato velmi drobná menšina žije. Ve fotoknize, která z této snahy vzešla, jsem zachytila, jak se v jejich životech střetává východní a západní svět. Teoretická část této práce se věnuje žurnalistické fotografii, konkrétně fotoreportáži a dokumentární fotografii. Tyto dva žánry jsou si velmi blízké, dokonce se v mnohém překrývají. Určím proto, v čem spočívají rozdíly mezi nimi. Další kapitoly už se dotýkají praktické části mé práce. Popíšu, jak ve fotodokumentu pracovat se zobrazením cizích kultur. Na pomoc si vezmu postkolonialistickou teorii a její chápání vztahů mezi západní civilizací a zbytkem světa. Následně přiblížím práci několika současných českých fotografů, zabývajících se s cizími kulturami. Podívám se na jejich styl snímání a zvlášť se zaměřím na jejich chápání mezikulturního měřítka jejich práce.
|
host ::
RSS.